Historie a původ
Piadina byla původně pokrmem chudých venkovských rodin, které ji připravovaly z dostupných surovin jako mouka, voda, sůl a sádlo. Tento jednoduchý recept odrážel tehdejší skromné životní podmínky a zároveň byl velmi praktický – piadina se rychle připravovala na kamenných deskách nebo železných pánvích a poskytovala dostatek energie pro náročnou práci na polích.
V průběhu staletí se piadina stala nedílnou součástí italské kuchyně a její popularita rostla nejen v regionu Emilia-Romagna, ale i po celé Itálii a nakonec i ve světě. V roce 2014 získala piadina oficiální značku chráněného zeměpisného označení (PGI) od Evropské unie, což potvrzuje její význam jako tradičního italského produktu.
Jak se piadina připravuje?
Piadina je velmi jednoduchá na přípravu a často se peče přímo na horké plotně nebo v moderní době na grilu. Tradiční recept obsahuje jen několik základních ingrediencí: mouku, vodu, sůl a sádlo nebo olivový olej. Těsto se mísí, hněte a poté rozvaluje do tenkých kruhů, které se pak pečou na horké plotně, dokud nejsou zlatavé a lehce nafouknuté.
Moderní variace piadiny někdy zahrnují různé přísady, jako je mléko, droždí nebo jogurt, což jí dodává měkčí texturu a bohatší chuť.
Servírování a použití piadiny
Piadina se tradičně konzumuje jako náhrada za chléb, ale její univerzálnost z ní činí ideální základ pro různé pokrmy. Nejčastěji se podává naplněná různými ingrediencemi – od jednoduchých kombinací s prosciuttem, sýrem a rukolou až po složitější náplně s grilovanou zeleninou, mozzarellou a pestem. V některých oblastech se piadina dokonce podává jako sladký pokrm, plněná nutellou nebo marmeládou.
Piadina ve světě
Díky své jednoduchosti, rychlé přípravě a širokým možnostem použití se piadina stala oblíbenou i mimo Itálii. Najdeme ji na jídelních lístcích restaurací po celém světě, často ve formě sendviče nebo rychlého občerstvení.
